egypt
AR
belarus
BE
bulgaria
BG
bangladesh
BN
bosnia
BS
spain
CA
czech_republic
CS
germany
DE
greece
EL
usa
EM
great_britain
EN
esperanto
EO
spain
ES
estonia
ET
iran
FA
finnland
FI
france
FR
israel
HE
croatia
HR
hungary
HU
indonesia
ID
italy
IT
japan
JA
georgia
KA
india
KN
south_korea
KO
lithuania
LT
latvia
LV
india
MR
netherlands
NL
norway
NN
india
PA
poland
PL
portugal
PT
brazil
PX
romania
RO
russia
RU
slovakia
SK
serbia
SR
sweden
SV
ukraine
UK
vietnam
VI
china
ZH

Mluvíme všichni „africky“?

Ne každý z nás už někdy byl v Africe. Je ale možné, že už tam někdy byl každý jazyk! To si alespoň myslí někteří vědci. Podle jejich názoru mají všechny jazyky původ v Africe. Odtud se potom rozšířily do celého světa. Celkem existuje více než 6 000 různých jazyků. Všechny by ale měly mít společné africké kořeny. Vědci mezi sebou porovnali fonémy jazyků. Fonémy jsou nejmenšími jednotkami jazyka s rozlišovací funkcí. Změní-li se foném, změní se také význam slova. Můžeme si to ukázat na příkladu z angličtiny. V angličtině označuje slovo dip a tip různé věci. V angličtině jsou tedy /d/ a /t/ dva různé fonémy. V afrických jazycích je tato fonetická rozmanitost zdaleka největší. Čím dále od Afriky však výrazně ubývá. A právě v tom vidí vědci důkaz pro své teze. Neboť populace, které migrují, jsou homogennější. Na jejich vnějších hranicích ubývá genetické různorodosti. To je tím, že klesá i počet „osídlenců“. Čím méně genů migruje, tím je populace homogennější. Snižuje se možnost kombinace genů. Výsledkem je, že členové migrující populace si jsou podobní. Vědci tomu říkají zakladatelský efekt. Když lidé Afriku opustili, vzali si svůj jazyk s sebou. Méně osídlenců ale znamenalo i méně fonémů. Jednotlivé jazyky se tedy postupem času sjednotily. Fakt, že homo sapiens pochází z Afriky, je snad již prokázán. Uvidíme, zda to platí i o jeho jazyku...

text before next text

© Copyright Goethe Verlag GmbH 2015. All rights reserved.